úterý 23. dubna 2024 Vojtěch

PO STOPÁCH... Pavla Křížkovského, kapelníka dómu sv. Václava, který v Olomouci založil spolek Žerotín

V pravidelné pondělní rubrice PO STOPÁCH... se podíváme na život Pavla Křížkovského (vl. jménem Karel Křížkovský), který působil dlouhá léta v Olomouci a pomohl formovat nejen chrámovou hudbu – založil například první český hudební spolek v Olomouci, Žerotín.

Byl prvním ze tří nemanželských dětí služebné Viktorie. Po absolvování gymnázia v Opavě a studií filozofie v Olomouci (podzim 1839) a v Brně (1841–1843) vstoupil do brněnského augustiniánského řádu, vystudoval bohosloví a roku 1848 byl vysvěcen na kněze. Svými dvaceti mužskými čtyřhlasými sbory bez doprovodu (např. Utonulá, Dar za lásku, Odvedeného prosba či Výprask), jejichž melodický i textový materiál čerpal ze Sušilovy sbírky Moravské národní písně (1835, 1840 ad.), naplnil dobový ideál národního skladatele.

V roce 1872 přijal pozvání kardinála arcibiskupa Bedřicha Fürstenberka, aby pozvedl upadající chrámovou hudbu v olomouckém dómu sv. Václava. Funkce provizorního kapelníka se ujal od 1. listopadu. Po krátkém přerušení (polovina srpna 1873 – květen 1874) se do Olomouce vrátil a až do října 1883 zde prosazoval – již jako definitivní kapelník – zásady evropského reformního hudebního hnutí, cecilianismu: Z kůru odstranil kromě varhan, harmonia a pozounů nástrojovou hudbu a uváděl autory renesanční polyfonie, příp. německé a české reformované skladatelské školy. Pro potřeby dómského kůru také komponoval a vytvořil v Olomouci své nejuznávanější duchovní skladby: graduale Haec dies, Lauretánské litanie, Requiem a Te Deum.

Své olomoucké působení naplnil aktivitami i ve světské hudební sféře: Pořádal vlastenecky orientované programy Občanské Besedy, formoval studenty Slovanského gymnázia, účastnil se besed spolku Radhošť v Klášterním Hradisku a založil první český hudební spolek v Olomouci – Žerotín (1880). Jeho mužskému sboru dedikoval sbor Vesna.

Byl jmenován prvním čestným členem spolku Žerotín (1883). Jeho desetiletý pobyt v Olomouci připomíná reliéf Karla Lenharta z roku 1933 a ulice Křížkovského.


Redakce Olomoucké Drbny děkuje Vlastivědnému muzeu a autorům knihy Osobnosti Olomouckého kraje za možnost zveřejnění původních textů.

Autoři | Foto Fotoarchiv Vlastivědného muzea v Olomouci | Zdroj kniha Osobnosti Olomouckého kraje

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.