Renderův most ani Englerovo náměstí nebude

Návrh vycházel ze snahy radních města ocenit odkaz dvou významných osobností, které se podstatným způsobem zapsaly do historie Olomouce. Prostor mezi Chrámem sv. Mořice a budovou Galerie Moritz  měl nést jméno po staviteli slavných mořických varhan Michaelu Englerovi. Most na Masarykově třídě, který dostane novou podobu při výstavbě protipovodňové ochrany města, měl být pojmenován po autorovi Čestného sloupu Nejsvětější Trojice olomouckém kameníkovi Václavu Renderovi.

„Oba pánové čekali na symbolické poděkování bezmála 300 let, které jsme jim tímto měli snahu splatit,“ komentoval rozhodnutí zastupitelů náměstek primátora Jan Holpuch. „Jejich přínos je totiž mimořádný nejen ve smyslu díla, jímž obohatili Olomouc, ale rovněž životních osudů, které s vytvořením těchto děl spojili,“ doplnil s přesvědčením náměstek pro kulturu.
Stejně tak zatím není rozhodnuto o názvu nové ulice ve Slavoníně, která měla podle návrhu nést jméno Macharova.

Michael Engler | *1688 +1760
Varhaní mistr z Wroclavi, v roce 1936 přijíždí do Olomouce na pozvání probošta Františka Řehoře Gianniniho, aby v letech 1737–1745 postavil varhany v kostele sv. Mořice. Technické i řemeslné zpracování varhan bylo kvalitní a jedinečné, byly největší v Čechách i na Moravě a řadily se k největším v Evropě. Byly také velmi nákladné, tehdy se je nepodařilo splatit, což jejich autora finančně zničilo.

Václav Render | *1669 +3.8.1733
Císařský privilegovaný architekt a městský kameník, nejstarší cechmistr v Olomouci, je autorem oltáře sv. Pavlíny v kostele sv. Mořice, Mariánského sloupu na Dolním náměstí, podstavce pro sochu sv. Floriána před kostelem sv. Michala, architektonického řešení barokních kašen (Trionů, Caesara, Merkura, Jupitera). Především však stál u zrodu vybudování Sloupu Nejsvětější Trojice, který stavěl, financoval a po své smrti na jeho dostavbu odkázal také veškerý majetek.

Josef Svatopluk Machar | *29.2.1864 +17.3.1942
Český básník, prozaik, satirik, publicista a politik, v roce 1918 byl jmenován generálním inspektorem československé armády a tudíž v Olomouci často pobýval, v roce 1921 odhalil památník TGM u olomouckého armádního domu, s Masarykem se však později názorově rozchází. V letech 1918–1939 byla po Macharovi pojmenována dnešní tř. Spojenců, která se za války jmenovala Goethova a od roku 1945 nese dnešní název.