Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Brněnská Drbna

(NE)OBYČEJNÍ: Snažím se oživit veřejný prostor centra Olomouce, říká pouliční muzikant René Planka

středa, 31. října 2018, 18:00

Dvaatřicetiletý René Planka sedává v olomouckých ulicích a hraje na kytaru. Nejčastěji ho můžete potkat u drogerie Teta na Dolním náměstí, u bývalého mekáče na Horním náměstí, na náměstí Republiky anebo u Lomené galerie naproti Muzea umění.

Živnostník s kytarou a hrami na Playstation

Vždycky jsem si myslel, že všichni pouliční muzikanti jsou volnomyšlenkáři, že je jim spousta věcí úplně jedno a mají trochu hluboko do kapsy. A taky mě zajímalo, jestli fakt dokážou vyžít jen z těch peněz, které si vydělají hraním na ulici. „Oficiálně jsem živnostníkem. Vlastním menší bazar se starými hrami a do toho si sem tam přivydělávám prodejem svých básnických sbírek, koncertováním či pouličním hraním,“ vysvětluje René.

René Planka pochází z Králík, je mu dvaatřicet let. V Olomouci studoval jazykovou a vysokou školu. Sám sebe charakterizuje jako pouličního barda, hudebníka, básníka a fotografa. Na kytaru hraje od svých dvaceti let, na ulici hraje asi šest let.

Když přijde řeč na to, jaká je vlastně Reného motivace k hraní na ulici, zjistím, že na to neexistuje úplně jednoduchá odpověď. „Kdybych měl odpovědět zjednodušeně, tak na ulici hraji primárně proto, že rád hraji nehledě na místo a čas, ale má to samozřejmě víc důvodů,“ říká. Hraní na ulici je podle Reného taky perfektní věc na seznamování se s lidmi. „Ty, s kterými bych si stejně neměl co říct, hraní odežene a naopak ty stejného ražení, jako jsem já, přitáhne.“

Hraní na ulici je pro Reného podle jeho slov super věc na vyčištění hlavy. „Můžu se na chvíli oprostit od práce mezi čtyřmi stěnami. Je to fajn brigáda bez nutnosti nechat se komandovat nějakými v uvozovkách důležitými lidmi. Zároveň mi to dává možnost nějakým způsobem fungovat pro společnost tím, že se snažím oživovat veřejný prostor centra, ve kterém se většinu dní v roce nic neděje. Ať už hraji pro dobrou náladu nebo pro zamyšlení.“

Konkurence? Na tu je Olomouc malá

Konkurenční souboje muzikantů o nejlepší flek se v Olomouci nekonají. „Olomouc je relativně malá, takže zde nefiguruje bůhvíjaký přetlak pouličních muzikantů. Samozřejmě se občas stane, že vyrazím na místo, kde už zrovna muzikant je, ale nemyslím si, že tu momentálně buskuje někdo na pravidelné bázi, spíše nahodile a proto se do této situace moc často nedostávám,“ vysvětluje René, který zároveň dodává, že je rád za každého muzikanta, který něco umí a nebojí se jít s kůží na trh. „Centrum by mělo být živé a nabídnout lidem víc než průchozí bod z místa A do místa B.“

Když přišla řeč na Reného nejoblíbenější místa v Olomouci, vyjmenoval hned tři. „Velmi rád hrávám u Camaieu na Horním náměstí. Je to pěkné otevřené místo a zároveň asi také to nejoblíbenější. Poslední dobou jsem si oblíbil i plac u Lomené galerie, kde je parádní akustika, pokud zrovna neprojíždí tramvaj. Ale tak něco za něco.“

„Chci hrát, dokud mi to bude dávat smysl...“

René Planka má za sebou stovky hraní v desítkách měst, řeč tak logicky přijde i na konkrétní zážitky z hraní, o ty podle Reného rozhodně není nouze. Některé z nich René bez příkras zveřejnil na svém blogu. „Je těžké vypíchnout nejsilnější zážitek. Zažil jsem verbální konflikty, alkoholové tance, absurdní komentáře, chytání zlodějů nebo odpovídání na ty nejdivnější otázky. Někdo se mě třeba ptal, jestli jsem slepý, protože mám někdy zavřené oči, když hraju. Ulice je průsečík všech možných sociálních skupin, k nimž by se člověk normálně nedostal a z toho vyplývá to bohatství reakcí.“

V rubrice (Ne)obyčejní představujeme zajímavé osobnosti z Olomouce a okolí. Přečtěte si příběhy grafika Olivera Hellera, kytaristky Terez Wrau nebo promítače letního kina Jiřího Jíši.

„Chci hrát do té doby, dokud mně tato činnost bude dávat smysl a udržím v rukou kytaru. Případně do té doby, dokud nás buskery nějaká ta vyšší politická moc, či spíše nemoc, z ulic nevyžene,“ dívá se do budoucnosti René, kterého poprosím o odpověď na otázku, čím mu kolemjdoucí udělají radost. „Tím, že na chvilku zvolní z hektického diktátu soudobé společnosti a dokážou si najít třeba i jednu jedinou minutu k tomu, aby zvolnili a poslechli si trochu té živé hudby,“ odpovídá René jednoznačně.

Takže až příště Reného potkáte, jak někde brnká na kytaru, nejvíc ho potěšíte tak, že se u něj na chvíli zastavíte a zaposloucháte se do melodie, která bude znít třeba na Horním náměstí v Olomouci.

O čem píše Drbna.cz

ROZHOVOR: Stěžovat si, ale nic nedělat, to je česká povaha. Chceme to změnit, říká iniciátor protestu Rezek proti vedení fotbaluROZHOVOR: Stěžovat si, ale nic nedělat, to je česká povaha. Chceme to změnit, říká iniciátor protestu Rezek proti vedení fotbalu

ROZHOVOR: Stěžovat si, ale nic nedělat, to je česká povaha. Chceme to změnit, říká iniciátor protestu Rezek proti vedení fotbalu

středa, 18. září 2019, 14:16Je jedním z iniciátorů nedělního protestu v nižší fotbalové soutěži, kdy hráči Opočna a Přepych v...

Do některých škol v ČR chodí tisíc dětí, do jiných míň než desetDo některých škol v ČR chodí tisíc dětí, do jiných míň než deset

Do některých škol v ČR chodí tisíc dětí, do jiných míň než deset

středa, 18. září 2019, 11:34Velikosti škol v Česku jsou velmi rozdílné. Zatímco do těch největších může chodit i víc než tisíc...

Skupina Rewe, majitel Exim Tours, kupuje CK FischerSkupina Rewe, majitel Exim Tours, kupuje CK Fischer

Skupina Rewe, majitel Exim Tours, kupuje CK Fischer

středa, 18. září 2019, 10:02Německá skupina Rewe, majitel Exim Tours, kupuje od skupiny KKCG českého miliardáře Karla Komárka...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o