Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Brněnská Drbna

Nejlepším krokem, jak razantně změnit svůj život, je vycestovat někam sám, říká Ondřej Lakomý

středa, 8. listopadu 2017, 13:30

Rodák ze Šumperka Ondřej Lakomý nejdříve odcestoval do Střední Ameriky, aby zde tři týdny točil dokument o mayské kultuře. Ze třech týdnů v zahraničí však nakonec vzešlo dva a půl roku. Poté, co se přestěhoval do města Ubud na indonéském ostrově Bali, se jeho život naprosto změnil a začal se věnovat duševní stránce života. Nyní pomáhá změnit život i dalším lidem.

Proč si odcestoval pryč z České republiky a rozhodl ses v zahraničí zůstat? Co bylo prvním impulsem k odletu?

Živil jsem se natáčením videím a mým velkým snem, bylo natáčet někde v zahraničí. Jelikož jsem četl hodně knihy o tom, jak si věci přitahovat, udělal jsem si svoji první nástěnku snů a začal si představovat, že je to v mé realitě. Potom jsem "náhodou" potkal člověka, který vystupuje jako duchovní učitel a nabídl mi, abych s ním letěl na tři týdny natáčet dokument o mayské kultuře ve Střední Americe. Rozhodl jsem se letět, akorát jsem netušil, že zmeškám letadlo zpátky do Česka a ze tří týdnů se stane dva a půl roku. Tento výlet mi naprosto změnil moje chápání a pohled na život. 

Do kterých zemí ses podíval?

Za tento výlet jsem navštívil země El Salvador, Honduras, Guatemala, Mexiko, USA, Singapur, Malajsie, Thajsko, Bali a pár ostrovů po Indonésii.

Čím se momentálně v zahraničí živíš?

Nyní pracuji s lidmi, kteří chtějí růst po vnitřní stránce a jdou si za svými sny. Jdeme ale spíše duchovním směrem. U člověka vždy rozebereme na čem pracovat a sestavíme konkrétní plán, jak dojít tam, kam chce. Pracujeme hodně přes zákon přitažlivosti a používáme nejrúznější techniky k přitahování věcí.

V čem podle tebe tkví kouzlo zákonu přitažlivosti?

Myslím si, že zákon přitažlivosti je dost obecný pojem. Pro mě to byl ale perfektní bod, jak proniknout hlouběji do tohoto světa, který pro mě dřív vůbec neexistoval. Práce s vlastními myšlenkami nebo všímání si, na jaké věci zaměřuji svou pozornost. Ve zkratce zákon přitažlivosti říká, že to, na co myslíme a co cítíme, tvoří naší vlastní realitu. Hodně lidí těmto věcem nevěří a to je v pořádku. Už vím, že tady nejsem od toho, abych někoho o něčem přesvědčoval. Když to ale pak zažijete ve své realitě, a něco, co jste si představovali, opravdu přijde, možná se přesvědčení změní. Zákon přitažlivosti je také jeden z vesmírných zákonů, stejně jako například zákon gravitace. Zkrátka co vysíláme, to přijímáme. 

Já osobně začínal s úplně malými věcmi. Přál jsem si například, aby mě někdo pozval na oběd, na kafe, nebo abych potkal člověka, který by mě mohl v tomto směru obohatit. Když se pak přání splnilo, začal jsem si říkat, když se mi podařilo přitáhnout něco takového, proč bych si později nemohl přitáhnout i větší sny. 

Netajíš se tím, že jsi žil v minulosti celkem bohémský život. Proč ses rozhodl pro změnu a zaměřil se na duchovní stránku života?

Je otázka, co považuješ za bohémský život (směje se). Asi se nedá úplně odpovědět, proč jsem se vydal na duchovní cestu. Prostě to tak mělo být. Dává mi teď vše mnohem větší smysl. 

Dřív jsem jedl nezdravé jídlo a ani jsem nevěděl, že je nezdravé. Koukal se na negativní věci v televizi a absolutně jsem netušil, že to ovlivňuje moji realitu. Opíjel se do stavů, kdy jsem si druhý den nic nepamatoval. Neustále jsem se srovnával s druhými, záleželo mi na tom, jaké hmotné věci mají. Žil jsem v jakési krabici a má mysl nebyla vůbec otevřená. Když jsem začal ve světě potkávat lidi, kteří byli na téhle cestě už delší dobu, vždy jsem měl spoustu otázek. Postupem času se jich objevovalo víc a víc, a já se od nich začal učit. Nakonec jsem skončil ve městě Ubud na Bali, kde žije velká komunita lidí, kteří jdou tímto směrem. Každý den se tady pořádají nejrůznější akce, jako tance, práce s dechem, jóga, meditace, semináře, workshopy. 

Nemůžu se nezeptat na tvoji účast na WSOP. Jak se kluk ze Šumperku dostane na nejprestižnější pokerový turnaj? Splnil se ti sen?

Zákon přitažlivosti. Když jsem ještě hrál poker, jediné, co jsem za poslední dva roky dělal, bylo vizualizování a představování, že v Las Vegas opravdu jsem. Udělal jsem si nad postel nástěnku vizí, kde byly obrázky z Vegas. Věřil jsem tomu na 100%, že tam zkrátka jednou budu. Když jsem ještě hrál poker, pokaždé když jsem šel do casina v Praze, při otevření dveří jsem řekl, wow je to tady kámo, jsem v Las Vegas. Před každým turnajem jsem si pak stoupl před zrcadlo, podíval se sám sobě do očí a procítil tu největší vděčnost, za to, že jsem zrovna v Las Vegas. I když jsem tam vůbec nebyl. A jak to tak bývá, tím že jsem následoval svou intuici a stávalo se mi spousty synchronicit, jsem najednou opravdu stál před casinem Rio, kde se světový šampionát odehrával.

Jaký nejsilnější zážitek si zažil ve svém dosavadním pobytu v zahraničí?

To asi shrnout do jednoho zážitku nejde. Určitě jeden z nejsilnějších zážitků byl, když jsem byl při úplňku s 11 dalšími muži a šamanem v džungli, pili jsme posvátný kaktus San Pedro z Peru. Tam jsem se poprvé propojil s přírodou úplně na jiné úrovni a otevřel se mi úplně nový pohled na svět.

Do Česka ses vrátil po třech letech, jaké to bylo?

Přesněji řečeno jsem se vrátil po dvou letech a pěti měsících. Abych řekl pravdu, měl jsem docela strach. Přece jenom z kluka, který miloval párty, poker a materialismus, se stal úplně jiný člověk. Byl jsem si vědom, že lidi, které jsem předtím znal a kteří tuhle změnu neprožili, mi nebudou rozumnět. Často se stýkávám s lidmi, kteří absolutně nechápou, co to dělám. Ale pomalu si už zvykám. Na druhou stranu přibývá těch, kteří vidí velkou hodnotu v tom, co tvořím, a to mě dost naplňuje.

Bylo super vidět svou rodinu a kamarády. Začal jsem najednou vidět Česko úplně jinýma očima. Tím, že jsem byl dřív úplně jiný, jsem nemohl v Česku spiritualitu vidět. No a teď jí tady vidím všude. Překvapilo mě kolik lidí se o tohle zajímá, potkávám úplně nové lidi, spousty akcí a workshopů. Dělali jsme pár akcí tady u nás v Šumperku, vegget piknik a nebo spontánní tance. Také jsem měl přednášku na Festival Evolution, kam celkově přišlo přes 8000 lidí. Jde vidět, že se lidé o tento směr zajímají víc a víc. Věřím, že Česko v tomhle směru bude jednou významná země.

Co bys poradil člověku, který chce razantně změnit svůj život, ale neví, jak začít?

Úplně nejlepší věcí je vycestovat sám. Opustit naprosto svou komfortní zónu. Pokud tohle člověk necítí, jde začít i mnoha jinými způsoby. Například udělat si jasnou vizi toho, kde by chtěl za pár let být. Najít si někoho, od koho může čerpat rady a zkušenosti. Začít číst knížky a navštěvovat weby zaměřené na seberozvoj. Přestat se obklopovat lidmi, kteří v něj nevěří a začít vyhledávat inspirativní lidi, kteří ho múžou obohatit. Neustále zkoušet nové věci. Je toho spousty, nejdůležitější krok je vnitřně se rozhodnout, že je opravdu čas na změnu.

Jak bys definoval štěstí?

Dřív jsem si myslel, že to jsou peníze. Dnes to chápu jako vnitřní pocit naplnění, dobrý pocit sám ze sebe. Pocit, že to co dělám, má smysl nejen pro mě, ale také pro ostatní.

Kde vidíš svoji budoucnost? Máš v plánu navštívit další země?

Nyní se mi stala taková nečekaná věc, odjel jsem spontánně do Amsterdamu, a naprosto mě překvapilo, jak tam spiritualita jede. Kluby bez alkoholu, spousty duchovních center, jógy, meditací a workshopů. Píšu o tom ve svém blogu. Naskytla se mi tam jedna nabíka, takže to vypadá, že budu nějaký čas v Amsterdamu. 

Jinak plánů je samozřejmě spousty, s naším týmem tvoříme projekt WEAREONE, kde bysme chtěli tyhle věci předávat. Z dalších zemí mě pak hodně láká Indie, Peru a celkově chci navštěvovat místa, kde jsou lidi a komunity, kteří pracují sami na sobě po duchovní stránce.

Ondřej na svých webových stránkách sepisuje příběhy, které zažil na cestách po světě a snaží se také radit ostatním, jak jít za svým štěstím. Živí se rovněž jako kouč a pomáhá lidem najít novou životní cestu. Rukama mu už "prošlo" téměř 70 lidí.

 

Napsal Patrik Kozlík | Foto Archiv Ondřeje Lakomého

Štítky rozhovor, dobrodruh, cestovatel, šumperk, bali

O čem píše Drbna.cz

Desetitisíce lidí se od rána zapojily do sbírky potravinDesetitisíce lidí se od rána zapojily do sbírky potravin

Desetitisíce lidí se od rána zapojily do sbírky potravin

sobota, 18. května 2019, 20:10Desetitisíce lidí se dnes od rána zapojily v obchodech do celonárodní Sbírky potravin. Zájem byl...

Švýcarská policie zadržela Petra Krause z kauzy Mostecké uhelné, je ve vězeníŠvýcarská policie zadržela Petra Krause z kauzy Mostecké uhelné, je ve vězení

Švýcarská policie zadržela Petra Krause z kauzy Mostecké uhelné, je ve vězení

sobota, 18. května 2019, 13:06Švýcarská policie zadržela v úterý na ženevském letišti Petra Krause, kterého švýcarská justice...

I ošklivá zelenina má šanci! Paběrkování po brněnsku zachrání ročně tuny přebytečných plodinI ošklivá zelenina má šanci! Paběrkování po brněnsku zachrání ročně tuny přebytečných plodin

I ošklivá zelenina má šanci! Paběrkování po brněnsku zachrání ročně tuny přebytečných plodin

sobota, 18. května 2019, 12:30Kedlubna nakřivo nebo malé zelí. Obchody je nechtějí, přestože se tyto plodiny dají ještě využít....

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o