Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Brněnská Drbna

Pomocníci na cestě (2. díl)

čtvrtek, 13. března 2014, 11:38

Jak to tak bývá, co člověk řekne (či napíše) je hned testováno posvátnou Existencí. Myslíš to vážně? Nakolik si stojíš za svým slovem, názorem, skutkem? Totéž se teď přihodilo i mně. Musím se při tom všem až smát! Vesmír se rozhodl otestovat mou rozhodnost a víru v Cestu skrze zkoušky odvahy… no, co nadělám..v co věřím, o čem píšu…musím i žít! A tak tedy píši až teď, co jsem vám slíbila... promluvu o tom, jak bohové v mýtech prověřovali čistotu duše. Nevinnost a neposkvrněný úmysl člověka, procházejícího svou poutí růstu, aby mu mohli poslat pomocníky na cestě. Ochránce, dodávající mu sílu, odvahu, praktickou pomoc či radu, silná ramena či láskyplné objetí toho, kdo v něj věří.

Všichni to známe. Jsou chvíle, kdy můžeme klesat na mysli a ztrácet důvěru v dobré konce. A tehdy oni, pomocníci na cestě, neznámí, přátelé či rodina, nám mohou podat nektar oživení v pravý čas. Minule jsme si řekli, že abychom získali spojence na cestě, musíme prokázat silné srdce a čistou duši. Ryzost srdce se prověřuje testy odvahy a dobrotivosti hrdiny. A nevinnost zkouškami pokušení. Zvolit si snadné místo pravdivého. Pohodlné místo dech beroucího. Známé místo nejistého. Otázky, které jsou nám kladeny Vyšším Já by mohly znít třeba takto: Necháš se zastrašit hlukem mocných či nářkem NE-mocných? Důvěřuješ, i když lidé nedrží své slovo? Věříš v pravdu tváří v tvář lži? Jsi schopen kráčet za Láskou a Světlem, i když víš, že cesta k nim povede černým porodním tunelem? Vážíš si hodnot, za které se dnes lidé zrovna neperou? Znáš svou cenu, i když na tržišti za ni nedostaneš zlámaný groš? Když víš, kudy vede tvá cesta, necháš se z ní odlákat vidinou pohodlí, klidu?

Ano, lákadla na cestě, půvabné odbočky, vedoucí na scestí…skýtající zapomnění to jsou ty božské nástrahy. Odysseus, snad nejznámější hrdina řeckých mýtů, se s nimi potkával velmi často. Leckdy na čas podlehl, což ho velmi zdrželo v jeho návratu do rodně Ithaky. Statečně bojoval v trojské válce 10 let a další desetiletí trvala jeho cesta domů. Uvědomíme-li si, že „cesta domů“ je synonymem návratu člověka ke své duši, ke svému nitru, ke svému skutečnému galaktickému domovu…pochopíme, že opravdovým dobrodružstvím není boj ve válkách našeho života, ale v cestě zpět, k sobě samému. A najít sebe, svou božskou podstatu, ve víru světa, je jako vrátit se domů. Na své pozemské pouti prožíváme spoustu dramat, zápletek a bojů, ale to, oč tu skutečně běží, je znovuobjevení své božské podstaty a kultivace duše. Proč to Odysseovi trvalo tak dlouho? Otázka by samozřejmě mohla znít také „a proč to nám trvá tak dlouho?“ Proč budujeme, honíme se, pobíháme životem a zapomínáme na skutečné hodnoty a práci na duši? Proč pro pozemské míjíme posvátné? Proč marníme čas pro nicotné věci bez ceny? Proč koukáme na slávu a pomíjivost potlesku?  Proč nám víc záleží na tom, v čem a jak rychle jezdíme, než zda doopravdy žijeme naplno? Proč nedáváme tolik času své duši, jako svému tělu? Proč žijeme kompromisní vztahy, když bychom mohli zažívat skutečnou lásku? Proč se bojíme intimity a otevřeného srdce a nebojíme se žít intriky a manipulací? Proč necháváme druhé mluvit nám do života a do svobody? Proč odkládáme krásné, duši sytící, na později, až bude čas? Copak nevíme, že zítra můžeme zemřít?

Proč se ale potom necháváme ukolébávat pohodlím neměnnosti, pomalým umíráním zaživa? Možná proto, že stále žijeme Odysseovy příběhy. Jeho návrat domů trval tak dlouho právě proto, že on nebo jeho souputníci  podlehli několika nástrahám.
Jednou z nich byla Kirké, nebezpečná kouzelnice, která dokázala proměňovat lidské bytosti ve zvířata. Někteří muži z posádky Odysseovy lodi vidinou sladkého pokrmu a klidného odpočinku na ostrově (copak někdy můžeme doopravdy odpočívat?) byli mávnutím kouzelného proutku proměněni v čuníky. Hrdina řeckých bájí je sice zachránil, ale pod podmínkou, že s Kirké stráví drahný čas. No, myslím, že se příliš zdržení nebránil, Kirké byla krásná a doba strávená na moři bez ženy dlouhá! Stálo jej to několik let a tři zplozené děti … Zastávky na cestě nejsou zadarmo! Svůdnost spojená s temnými úmysly nebývá k vidění jen v mýtech. Jsou lidé, kteří v nás probouzí naše lepší stránky a lidé, kteří v nás provokují naše horší já, primitivní, nízké, zvířecí sklony…proměňují nás, po vzoru Kirké, ve vepře.

Další pokušení, nymfa Kalypsó, si pro sebe uchvátila Odyssea na celých sedm let a přesto, že prozřel záhy, nevypadalo to pro něj moc dobře. Na svobodu a volný čas se na ostrůvku její touhy moc nehrálo, a tak museli zasáhnout bohové. Ale učinili tak až poté, co hrdina den co den projevoval svou lítost a touhu zmizet z ostrova. A jakmile odmítl její dar nesmrtelnosti, bohové zvážili, že jeho duše je opět čistá a zaslouží si pomocníky na cestě. A tak ke Kalypsó poslali Herma, s příkazem Odyssea propustit. To se ví, že jako každá žárlivá žena, ho nepustila jen tak, ale co naplat…mohl jít. A tak si postavil vor a s nezdolností hrdiny šel začít nanovo, další etapu svého příběhu. No, neměl to snadné, ale kdo to má? Byl hrdina a tak, aby nám dal vzor, co dělat a čeho se vyvarovat, musel hrdinně i žít!
A tak i onen vor mu byl v další temné zkoušce rozbit a Odysseus, nahý a zničený, ztěží doplaval k ostrovu Fajáků. Díky pomocníkům na cestě, inspirovaných bohyní Athéné přežil a dostalo se mu i královské pomoci. Co by to však bylo za příběh, kdyby se (už zas!) netestovala schopnost hrdiny odolat sladkým léčkám! Královská dcerka si opět políčila na jeho svobodu a hodlala jej pojmout (nebo zajmout?) za chotě. Potřetí bylo dost i na zbídačeného Odyssea a tak chvatně odplul, než si to královská rodinka rozmyslí.
 
A zase byl na cestě! Samá zkouška! Známe to, viďte?  Budiž nám ale světlem v tmách, že i Odysseus domů dorazil. V průběhu své cesty k domovu ztratil všechno, lodě, posádku, možná i iluze…ale neztratil vůli vrátit se a v konečné bitvě vybojovat ženu svého života. Pénelopé na něj čekala v zástupu svých ctitelů, a věřila, že je stále naživu a jednou se opět setkají. V mýtech se nehraje o čas a tak nebyl podstatný. Rok sem, rok tam. V tomto, nebo v příštím životě. Co na tom záleží - kdy. Důležité je, že se tak stane. Cesta hrdiny je vždy zakončena posvátným spojením s bohyní, ale o tom až někdy příště.Odyssea tedy čekala ještě závěrečná zkouška. Bývá to ta nejtěžší. Nebyl to boj s nápadníky Pénelopé, ačkoli byl dlouhý a popisovaný v mýtech mnoha slovy. Přesto to byla jen další bitka, podobná mnoha předchozím. Závěrečná prověrka byla zkouška Pénelopé, zda-li je on ten pravý. Uvážíme-li, že jej neviděla nejméně dvacet let (nebo dvěstě...víte, co jsme si řekli o čase…) není se co divit!

Závěrečná zkouška je vždy ta nejdůležitější, neboť hrdina může v jednom okamžiku přijít o vše, oč usiloval po celou dobu. Celé jeho dobrodružství, vše, zač bojoval, všechny zkoušky, které přestál jsou mu k ničemu,neuspěje-li v této. Je to chvíle, kdy i pomocníci na cestě zůstávají v tichém držení palců stranou. Bohové už jen přihlížejí spolu se správci osudu jak si hrdina povede. A protože žena jeho snů byla chytrá, její testíky, otázky byly přesně mířené a schopné odhalit každou přetvářku a lež. Ale Odysseus, jehož srdce se dlouhou plavbou dobrodružnými a nebezpečnými vodami stalo pevným, jeho duše čistou a mysl bdělou; ani nevěděl, že je testován a… prošel.

Tak vidíte, všichni se nakonec poučíme, prozřeme a dojdeme, kam máme. S nevinnou duší, nepodléhající léčkám a opravdovým srdcem, připraveným milovat a žít, dojdeme domů. Jednou. Ve správný čas. Budeme tam, kde máme být. Ve společenství duší, které k sobě patří. V sobě samých. V Bohu. V neutralitě bezpodmínečné lásky.

Do té doby však budeme procházet, vy i já, mnoha zkouškami, nakolik zdárně, je prověřováno každý den. A testy, zdá se, hned tak neskončí. Provázely nás všemi našimi životy a s každým úsvitem, znovuzrozením mysli musíme být stále pozorní. Připraveni projít čímkoli, za pravdivý, autentický a originální život, naplněný Duchem, Světlem a Láskou. A posilou pro odvážné jsou…pomocníci na cestě. A protože všechno v životě je stále v rovnováze, tak i mou odměnou za nastalé životní změny byli právě oni. Dorovnávají vesmírnou bilanci Strážců prahu, nositelů zátaras, co brání cestě vpřed. Mým pomocníkům v lidských tělech i neviditelným silám osudu patří tedy můj dík, za to, že…Jsou. A že při mně stojí, když se mi chvílemi zdá cesta těžká a strmá a mé síly nedostačující. Elixírem živé vody, podané v mnoha podobách, v tu pravou chvíli se… občerstvena, mohu vydat dál. A předávat obrazy, básněmi, radou, objetím či Bytím ze sebe to nejlepší, co dovedu…Děkuji :)

                                                                                                                        heartKlaudie

 

 

Příště si povíme, jak překonat Strážce prahu, bránící přestupu do dalších světů….21.3.2014

O čem píše Drbna.cz

Dětské fixy: Každé třetí propadly kvůli nežádoucím látkámDětské fixy: Každé třetí propadly kvůli nežádoucím látkám

Dětské fixy: Každé třetí propadly kvůli nežádoucím látkám

Dnes, 15:42Zatímco děti mívají z malování fixy čirou radost, rodiče často děsí, z jakých povrchů bude potřeba...

VIDEO: Česká policie pomáhá už devátým rokem v Bosně a HercegoviněVIDEO: Česká policie pomáhá už devátým rokem v Bosně a Hercegovině

VIDEO: Česká policie pomáhá už devátým rokem v Bosně a Hercegovině

Dnes, 14:14Policejní potápěči devátým rokem pomáhají při obnově Bosny a Hercegoviny. Díky jejich vysoké...

FOTO: Okupanti u viaduktu mířili na lidi samopaly, psala před jedenapadesáti lety Jihočeská PravdaFOTO: Okupanti u viaduktu mířili na lidi samopaly, psala před jedenapadesáti lety Jihočeská Pravda

FOTO: Okupanti u viaduktu mířili na lidi samopaly, psala před jedenapadesáti lety Jihočeská Pravda

Dnes, 13:52Sovětské tanky v ulicích Českých Budějovic, vojáci Německé demokratické republiky a strach na...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o